Podle průzkumů voliči KDU-ČSL koalici – na rozdíl od orgánů strany, které o ní několikrát nervózně hlasovaly – přijali a podporovali, naopak elektorát STAN koalici nepodporoval, přestože vedení hnutí ji přijalo s mnohem větší ochotou než KDU-ČSL. Desetiprocentní klauzule se stávala stále větším strašákem, o který se média zajímala více než o program a osobnosti.

Mezi vyjednavači obou subjektů Pavlem Bělobrádkem a Petrem Gazdíkem byla ústní domluva, že v případě nepříznivého vývoje preferencí by zástupci STAN přešli na kandidátky KDU-ČSL. K tomu nakonec situace dospěla v červenci, kdy KDU-ČSL vyzvala zástupce Starostů, aby kandidovali na lidoveckých kandidátkách a od volby obou subjektů neodrazovali voliče, kteří měli strach z propadnutí hlasu. Svou roli v tomto kroku sehrál i dosavadní velmi vlažný přístup STAN ke společné kampani, jejíž tíže ležela na bedrech KDU-ČSL více, než se čekalo (například poměr vynaložených prostředků byl KDU-ČSL 8 mil. Kč a STAN 2,5 mil. Kč). Rovněž časté úniky informací z interních jednání do médií vzájemnému vztahu neprospěly.

Hnutí STAN nabídku jít na kandidátky překvapivě odmítlo. Jeho představitelé začali mluvit o lidovecké zradě, což je potřeba důrazně odmítnout, protože o této možnosti věděli dopředu a měli zajištěné férové podmínky a stejné zastoupení na kandidátkách jako u koalice - jediné, co by se změnilo, by byl jen nadpis na volebním lístku. Stejně tak nelze přeceňovat výroky Jiřího Čunka směrem k Andreji Babišovi, zvlášť v kontextu toho, že významný podporovatel starostů, podnikatel a filantrop Dalibor Dědek, pak o Babišovi mluvil podobně. Nabídka KDU-ČSL byl pragmatický krok ve snaze odbourat zbytečnou překážku, kterou malým stranám postavili do cesty pánové Zeman a Klaus v dobách opoziční smlouvy.

Překvapivé bylo, s jakým elánem se pak STAN vrhl do samostatné kampaně, kdy již několik dní po rozklížení koalice představil nové logo, lídra a hesla. Lze usuzovat, že samostatná kampaň se chystala již několik týdnů dopředu. Stejně tak zaujala i podpora Dalibora Dědka, který nepodpořil koalici, ale až samostatnou kandidaturu hnutí. STAN i Dědek mluvili o desítkách nových zajímavých osobností, které se o překot hlásí na jejich kandidátky. Nicméně po zveřejnění kandidátek se na nich žádné oslnivě výjimečné osobnosti neukázaly. A sám tolik proklamovaný Dědek po třech týdnech odstoupil z vedení kandidátky, což ukazuje na pnutí, které zřejmě kolem jeho osoby v hnutí panuje.

Samostatná kandidatura STAN odsunula na vedlejší kolej dosavadního předsedu Petra Gazdíka, který inicioval a vedl jednání s KDU-ČSL. Do popředí se dostal poslanec Jan Farský, který s sebou přivedl i podporovatele Dědka, přestože oba mají rozdílný názor na Andreje Babiše. To se zřejmě stalo jádrem sporů v rámci hnutí, které vyvrcholily odchodem Dědka z kandidátky v den programové konference, což mimochodem zcela zastínilo volební program hnutí.

STAN se samostatnou kandidaturou vydává na tenký led, protože dosavadní průzkumy mu přisuzovaly jen 1–2 % hlasů. Pokud se do Sněmovny nedostane, propadnou jeho hlasy ve prospěch nejsilnějších stran, což je jen voda na mlýn hnutí ANO, ČSSD či KSČM. Nicméně je potřeba ocenit i odvahu vedení KDU-ČSL, že dokázalo zatáhnout za záchranou brzdu i při vědomí již investovaných nemalých prostředků do kampaně. Protože dynamika sporů, které se kolem STAN objevují, by se jistě naplno projevila v závěru kampaně i při společném působení ve Sněmovně. Krok KDU-ČSL vše jen uspíšil.

Jan Málek, lídr kandidátky za Havlíčkobrodsko